Kapitola III: Duše a vědomí

3.1.

Součást

Duší lze označit cetrum O v předchozí kapitole II. Duší můžeme označit neoddělenou součást vyrovnaného frekvenčního stavu 0, fyzicky také  absolutní světlo, absolutní energii. Projev duše lze identifikovat jako paprsek směřující ze světla, které je na určité úrovni všude. Paprsek světla směřující do různých úrovní hustoty vibrací. Duše tedy není samostatný celek, duše je vždy součást, je paprskem stavu, který je přítomen všude.

I když frekvence klesá od a do stavu 0, od tohoto stavu se nelze nikdy odpojit. V duálním stavu vytváří elektromagnetické pole duše ducha, který je součástí Ducha vesmíru. 

3.2.

Duše je centrum se stavem bez polarit

Na úrovni duchovních částic jde o světlo, respektive vibrace částic jsou tak rychlé, že vytváří světlo až k té úrovni, kdy částice splynou v jednotnou energetickou úroveň absolutního světla, kde není polarita. Polarity na úrovni duchovního světa vyrovnává duch, nikoli duše. 

Duch je projevem duše v prostředí, kde mají základní duchovní částice polaritu a možný informační projev v zrcadlení. Duch je elektromagnetické pole paprsku duše (centrum O, kapitola II), který se kalibruje dle svého prostředí (dimenzí vesmíru; elektromagnetického pole vesmíru).

3.3.

Duše z pohledu informačního

Na úrovni informací, tedy na úrovni duálního světa, kde duše vytváří svého ducha, je duše vědomím. Jedná se vždy o součást celkového vědomí, stejně, jako je na informační (duchovní) úrovni duch duše součástí celkového Ducha. Vědomí, nebo-li duše, je stavem bez disharmonií, je stavem bez informací (částice nemají polaritu + a -). Nejde tedy o myšlenku, jde o stav. 

Duše = vědomí

3.4.

Duše z pohledu myšlenkového

Z pohledu zrcadlení na úrovni myšlenek, informačních toků nesoucích energetickou stopu, se duše, respektive celá úroveň 0 projevuje jako láska. Láska, bez informačního zabarvení, tedy absolutně kreativní všeobjímající úroveň, ze které jsou všechny informace (+ a -) “objasněné”. Na této úrovni tedy nemůže existovat nepravda, jelikož všechny informace (všechny polarity jsou zřejmé). Láska, nebo-li harmonický kreativní stav je jednotná, vycházející ze základních principů vesmíru. Láska je vždy postavená nad zkušenost, nevyvolává ani pozitivní ani negativní akce, které by měli opačnou polaritu v reakcích. Informace zde nemají polaritu, lze tedy projevit jako stav bez informací, bez myšlenek, stav klidu. Láska, nebo také dobro, je vždy bezištné, kde “účel nesvětí prostředky”. Vše je vše konstruktivní samo k sobě, vedoucí k harmonii. 

Jakmile jsou informace v disharmonii, energie sama sebe ztrácí. Pokud jsou informace v harmonii, energie proudí ideálně. 

3.5.

Projev duše v duálním vesmíru z pohledu duše

Duše se projevuje v duálním vesmíru jako duch. Nejde o jednu jiskru nebo hvězdu, kterou nosíme někde v sobě v jiné dimenzi. Jde o napojení skrze vibrační úrovně na stav 0, který se zrcadlí do úrovní, kde se projevuje duch duše (kapitola 2.4.). Pokud bychom se na úrovně dimenzí podívali jako na stanice rádia s různými frekvencemi (spíše než na prostor, kde vibrují základní duchovní částečky různou rychlostí), duše by poslouchala ty stanice, kde se projevuje (respektive by v duálním světě poslouchal duch duše, její elektromagnetické pole). Tím by se v těchto úrovních manifestovala.   

Pro duši jsou stanice rádia projevem 0 stavu v projevu polaritním. Jde o jeden prostor o jedno rádio, kde stanice hrají zároveň, jako když na rádiu naladíme stanici, ale ostatní stanice dále vysílají. Duše ovšem poslouchá všechny stanice zároveň, kde se projevuje. 

3.6.

Projev duše v duálním vesmíru z pohledu ducha na duši

Z pohledu ducha duše by v těch dimenzích, kde se duše manifestuje, poslouchal duch stanici rádia své úrovně, své vibrace. Nejvyšší úroveň (nejvyšší stanici rádia) by vnímal jako jiskru lásky, v myšlenkovém pojetí jako nejvyšší dobro. Zrcadlení tak vytváří projev duše ve vibračních úrovní dimenzí, ve kterých ji zpětně poslouchá posluchač (její duch). Duši nelze nikdy “spasit”, jelikož je neustále součástí stavu 0. “Problém” nastává v disharmonickém prostředí elektromagnetického pole duše, kde zrcadlí duše své “já”.  

Duše = napojení na celkový stav 0

3.7.

Zrychlování vibrací duchovních částic až k duši, rozšiřování vědomí

Duše je vědomí, nebo-li mysl v absolutně harmonickém stavu bez polarit. Vědomí se nikdy nerozšiřuje, nezvětšuje svou kapacitu. Pouze vzrůstá kapacita myšlenkové úrovně ducha duše ku stavu 0, vyrovnáváním disharmonických informací. Vzrůstá tedy procentuální napojení na celkový stav 0 (na vědomí), tím, jak se harmonizují informačně nabyté duchovních částice. Zvyšování kapacity tedy můžeme popsat jako o otevírání mysli ku vědomí, spíše než rozšiřování vědomí, které je samo o sobě vždy plně rozšířené. 

Duch (informační část duše) je napojený více a více k vědomí, čím více jsou v harmonii základní duchovní částice elektromagnetického pole duše. 

3.8.

Duše z pohledu člověka

Pokud bychom vyčistili mysl opravdu od všech myšlenek, od všech informací, včetně charakteru, zabarvení osobností, postojů vnějších smyslových, pocitových, citových a jiných, vnímali bychom se pouze jako jsoucno, jako vědomí. Vědomí, které je u všech bytostí jednotou, jedním vědomím. Existuje pouze jedno vědomí. Tento stav je stavem bez myšlenek, jelikož základní duchovní částice zde nemají polaritu, tedy ani odrážející informaci v duálním vesmíru. Bez interakce informací není myšlenka ani jiný projev. Jde tedy o stav absolutního klidu. 

 

Vědomí, nikoli mysl člověka, je zrcadlením stavu duše.

Print Friendly, PDF & Email