Kapitola I: Základní principy

Abychom pochopily další texty této internetové knihy, je třeba vysvětlit základní funkce prostředí mysli.

1.1.

Jednota

Vše je na určité úrovni reality informace. Stav bez informace označujeme jako stav 0. Takovýto základní stav si můžeme představit jako nejmenší duchovní částečku vesmíru s neutrálním nábojem. Ať už se částice nějak chová (má polaritu a může mít informační zrcadlení) nebo je neutrální, vždy jde o základní duchovní částici vesmíru. Z tohoto pohledu je vše jednotné, vše stejné, odlišné jsou pouze polarity a informační zrcadlení (mění se další principy (vysvětleno v podkapitole č. 7), které základní neutrální duchovní částice nese. Z informačního pohledu je částice bez informace, stavem.

1.2.

 V jiném stavu než 0 má vše svou polaritu 

Matematicky bychom mohli takovýto stav  bez informace určit jako absolutně vyrovnaný stav nula a informace v duální soustavě jako 

-0+

Mluvíme tedy o duální polaritě. Kdykoli základní duchovní částice není ve stavu 0, ale kdekoli na vertikální ose, můžeme říci, že se nachází v duálním vesmíru a již nese určitou polaritu + nebo – s energetickou stopou a informaci v informačním zrcadlení (viz. obrázek v podkapitole kapitole č. 1.3.). Nabyté základní částice s pozitivní polaritou jsou pravotočivé a základní částice s negativní polaritou jsou levotočivé. 

Čím více se polarita informační částice (neutrální částice nabyté polaritou) nachází blíže ke stavu 0, vibrace částice se zvyšují, jelikož se zrychluje rychlost kmitání (zvyšuje se frekvence). Můžeme říci, že neutrální částice stavu 0 mají nejvyšší možnou vibraci, tedy nejvyšší frekvenci neutrální, kde již nejsou částečky, jelikož splynou v jednotnou energetickou úroveň. Každá částice dle své polarity nebo stavu nese energetickou stopu. 

 

Tak jako galaxie mají souběžnou pravo a levotočivou rotaci, která se vyrovnává směrem ke středu, kde je více světla (více vyrovnaná frekvence, neutrální frekvence), tak každá částice nesoucí informaci vyrovnává svou polaritu stejným způsobem až ku centru, tedy stavu 0.

1.3.

Vše má frekvenci

Čím více se informace nachází blíže ke stavu 0 na vertikální ose, nachází se stejně daleko od vertikální osy její polaritní opak. Čím blíže je pak základní duchovní částice s polaritou k ose vertikální (ke své harmonizaci), tím vyšší má informace frekvenci, tedy vibruje větší rychlostí a nese vyšší energetickou stopu. 

Můžeme si představit tento jev jako vyrovnání vah + a -. Čím více je váha horizontálně vyrovnaná, tím více se její poloha zvýší na vertikální ose a čím více jsou ramena v polaritě, tím níže je na vertikální ose a ramena váhy (horizontální osa) se prodlužují dále od vertikální osy. Rovnoměrně se tak snižují a zvyšují frekvence, jak se zvyšuje vibrování základních částic, když se polarita vyrovnává.

Stejně funguje elektromagnetický jev, kdy vyrovnanou polaritou elektřiny a magnetismu se zvyšuje a snižuje frekvence elektromagnetického pole.

1.4.

Soulad pozitivního a negativního náboje

Pokud mluvíme o souladu pozitivního a negativního náboje, není vhodné si představit dobro a zlo, ale spíše + a -. Pokud dvě částice s opačným nábojem se navzájem zharmonizují, dostanou se na vertikální ose blíže ke stavu 0. Pokud tak informační částice, základní duchovní částice; v informačním zrcadlení, fungují v celkovém informačním rytmu (akce a reakce informací, myšlenkový proces), harmonizují se a ovlivňují informační toky dalších informací v polaritě. Někdy je také tento jev označován jako harmonizace mužské a ženské energie.

Shodnou vlastností pozitivního a negativního náboje je pohyb rotací kolem centrální osy druhé duální částice s opačným nábojem, přičemž pozitivní náboj rotuje v pravotočivé rotaci a negativně nabytý náboj v levotočivé rotaci. Opačně nabyté náboje spolu harmonizují ku středu (ose 0) rotaci, čím více jsou v souladu. Proto tento jev, spíše než graf na obrázku v kapitole 1.3., je graficky vyjádřitelný jako vír nebo vortex, jako proces vizuálně stejný galaktickému procesu, který jde napříč úrovněmi vibrací.

1.5.

Singularita

Ve vesmíru je základních duchovních částic nesoucích určitou polaritu nepředstavitelně mnoho. Mluvíme o duálním vesmíru, nebo-li o duchovním vesmíru s informačním rozhraní s polaritami + a -. Jakmile některá částečka nabude určitou polaritu, vibruje frekvencí dle vzdálenosti částeček od vertikální osy a nese také takovou energetickou stopu a informační odraz (vyjádřitelné v myšlenkovém procesu frekvenčním ladění, náladou). Takováto informace se stává projevem na dané úrovni frekvence a ovlivňuje svou polaritou vše stejně, jako vše ovlivňuje svou polaritou takovou částečku. To vyvolává neustálý vzájemný proud akcí a reakcí informačních částic, který ústí v toky informací, tedy myšlenkový proces na základě duchovních částic. Můžeme tedy říci, že vše probíhá na základě zákona akce a reakce informací, nebo-li singularity. Vše je neustále v pohybu a každé “teď” je neustálá změna stavu. 

Stejně tak, jako se myšlenky skládají z informačních proudů základních duchovní částic, tak hmota se skládá z informačních částic ve strukturách nesoucí určitou informaci a vibraci. Obdobně, jak se hmota projevuje elektrony, protony a neutrony. V základním pojetí je hmota myšlenkou a myšlenka hmotou nesoucí odlišnou strukturu, polaritu a frekvenci základních duchovních částic v informačním zrcadlení.

1.6.

Vše je Informace, vše je duch

Vše šumí, jak se částice se stejnou vibrací vzájemně ovlivňují. Jelikož se vše navzájem v duálním vesmíru ovlivňuje, vytvářejí se tak vlny akcí a reakcí, které můžeme nazvat i informační vlny, nebo-li myšlenkové děje, které se cyklí a vracející se do stavu 0. Částice s nižší vibrací (větší polaritou) se nemohou dostat do vyšší dříve, než bude polarita vyrovnána, tedy zvýší svou vibraci. Tak jako akce vyvolá vždy reakci, tak i vlny a informační toky se navzájem ovlivňují ve společném rytmu.

1.7.

Vše je shodné

Všechny výše zmíněné zákony vychází ze stejného principu, ze základních duchovní částic. Vše co je v universu tvořeno funguje tedy na stejném principu, mění se pouze polarity, s nimiž se mění frekvence ve společném rytmu singularity, synchronicity a kauzality v informačním zrcadlení. Vše je v důsledku jednota. 

Print Friendly, PDF & Email